Daně v ČR: Příležitostné příjmy

Jak je tomu obecně v České republice při placení daní např. z prodeje nasbíraných bylin či borůvek, zjišťoval Martin Sobotka z Českého rozhlasu. Následující text je přepisem vysílání ČRo1 - Radiožurnálu z 2.11.2001 (15:50).
Můžete si ji poslechnout i jako zvukový soubor zde: (1.24MB - wav)

Na podzim se více než jindy neprodává všelijaké zboží jen na trzích nebo v obchodech. Burčák, houby nebo jablka můžeme koupit také u cesty. Zvídavého kupce nebo i prodejce může napadnout otázka, platí se z prodeje jablek ze zahrádky vůbec nějaká daň. Odpověď získal Martin Sobotka od vedoucí oddělení daně z příjmu fyzických osob Finančního ředitelství v Plzni, Moniky Sušánkové. Záleží na tom, jaký příjem z toho dosáhli. Jedná se totiž o příležitostné příjmy a tyhlety příležitostné příjmy jsou do výše 10 000 korun ročně osvobozené. Nejsou to tak úplně jenom tyhlety příjmy, ale je třeba k tomu přičíst ještě další příležitostné příjmy, takže když bude třeba člověk prodávat nějaké své přebytky ze zahrádky a zároveň třeba půjde pomoct svému sousedovi se stavbou rodinného domku a dostane za to od něho nějakou odměnu, tak tyhlety příležitostné příjmy musí všechny sečíst dohromady. A v případě, že třeba nasbírám bylinky za víc než 10 000 a prodám je, jak mám potom postupovat? Tak už budete mít povinnost podávat daňové přiznání, protože povinnost podat daňové přiznání má každý, když jeho příjmy přesáhnou deset tisíc a nejsou od daně osvobozené A tyhlety příjmy uvedete do daňového přiznání. Pokud máte ještě nějaké jiné příjmy - třeba ze zaměstnání a podobně, tak tam uvedete i tyhlety příjmy a přiznání budete podávat po skončení roku do 31. března dalšího roku. Platí ta hranice 10 000 pro všechny občany? Těch 10 000, o kterých jsem se tady zmínila, to jsou vlastně dva různé desetitisíce. Jedno je výše příležitostných příjmů pro to, aby ty příjmy byly osvobozené, a když zjistíme, že tedy se už do téhleté hranice nevejdeme, když ty příjmy třeba ze sběru těch bylinek nebo ze sběru borůvek přesáhnou těch 10 000, třeba dosáhnou patnácti tisíc, tak už ta povinnost podat daňové přiznání je vždycky. Prakticky to bude třeba tak, že člověk bude prodávat třeba ty bylinky a bude mít příjem třeba 6 000. A protože se vejde do té hranice deseti tisíc, tak tyhlety příjmy z prodeje bylinek budou od daně osvobozené. A zároveň tenhleten člověk bude mít třeba příjem z pronájmu nějaké nemovitosti. Třeba 10 000. A protože těch prvních 6 000 za bylinky měl od daně osvobozené, tak nebude mít povinnost podávat daňové přiznání a uvádět tam ani ty příjmy z pronájmu té nemovitosti, protože kromě osvobozených příjmů, měl další příjmy (ty byly z toho pronájmu), a nepřesáhly těch 10 000. A tím pádem vůbec nemá povinnost podávat daňové přiznání. Většina příležitostných prodejců tak podle Moniky Sušánkové z plzeňského finančního ředitelství státu nic platit nemusí. Tento článek včetně zvukového souboru je materiál vyrobený Českým rozhlasem Plzeň.

Ačkoliv není v rámci LETS používána oficiální (národní) měna, jsou zisky z obchodování v místní měně příjmem, jako by tomu bylo při obchodování v korunách. Doporučuje se tedy přepočítat částky z místní měny (např. žaludů) na ekvivalent v národní měně (koruny) a v ní popřípadě odvést daň (místní měnu úřady v ČR neakceptují).

Ivan Jakubec
1.12.2001