Petr Harasimovič: Analýza alternativního platebního systému LET Systém (str. 2/5)
V této kapitole se věnujeme popisu hlavních rysů LET Systému, některým právním otázkám, které jsou s ním spojeny, a jeho historii. Také blíže představíme české a některé slovenské LET Systémy.
Co je LET Systém
Označení LET Systém je odvozeno z anglického LETS (resp. LETSystem), což je zkratka pro Local Exchange Trading System. To lze přeložit do češtiny jako "Místní Směnný a Obchodní Systém". Tato zkratka se však dá vykládat i mnoha jinými způsoby, podle zaměření komunity, která LET Systém provozuje.
LET Systém tvoří společenství lidí, kteří spolu směňují statky a služby podle určitých pravidel. Důležitý je jeho lokální charakter. LET Systémy obvykle zakládají skupiny lidí, kteří k sobě mají nějaký vztah. Často to jsou různá ekologická sdružení nebo jen parta přátel či sousedů. Společenství lidí používajících LET Systém budeme nadále souhrnně označovat jako komunitu.
Komunita je určitá skupina lidí, kteří mají společné zájmy a pocit sounáležitosti s ostatními členy, vzájemně si pomáhají a podporují se. A především si vzájemně důvěřují. Každý člověk je obvykle členem několika různých komunit (např. sousedské komunity, kolegové z práce, přátelé, různé sportovní a jiné zájmové skupiny, církevní komunity atd.) a může tak používat i více LET Systémů. Každá komunita si vytváří svůj LET Systém, který odpovídá jejím potřebám.
LET Systém je směnný systém, který funguje na principu multilaterálního clearingu tak jak jsme jej popsali v předchozí kapitole, a umožňuje tak lidem provádět směnu bez použití peněz. Každý člen má svůj účet, na němž se evidují jeho transakce s ostatními členy LET Systému. Každý nový účet začíná s nulovým počátečním zůstatkem. Účet může vykazovat jak kladný tak záporný zůstatek. Členovi, který někomu poskytl plnění se na účet přičte hodnota transakce a členovi, který plnění obdržel se hodnota transakce z jeho účtu odečte. Každý účet tak vyjadřuje příspěvek komunitě. Kladný zůstatek ukazuje, kolik toho člen pro komunitu udělal, a záporný naopak kolik od ní dostal. Majitel účtu se záporným zůstatkem vyjadřuje jakýsi slib poskytnout komunitě nějaké plnění a vrátit tak to, co od ní dostal. Veškeré transakce v rámci LET Systému jsou však zcela dobrovolné. To znamená, že nikdo nemůže nikoho nutit k uzavření obchodu. Ani v případě, že něčí účet vykazuje výrazný záporný zůstatek. Je pouze na jeho majiteli, kdy a jakým způsobem jej vyrovná. Výše zůstatků není nijak omezena a záleží jen na vztazích v komunitě, jaké chování bude ještě tolerovat. Toto je projev důvěry, kterou k sobě jednotliví členové komunity chovají. Tato důvěra není jen zvláštním rysem LET Systému, nýbrž je jeho základním stavebním kamenem.
K zaúčtování transakcí se používá umělá účetní jednotka, kterou si každý LET Systém definuje podle svého. Zpravidla má hodnotu rovnou jednotce národní měny, ale některé LET Systémy ji definují i v jiném poměru. Často se účetní jednotka definuje také jako jedna hodina práce. Je však jednodušší, když se rovná jedné jednotce národní měny. To jednak umožňuje členům snadnější orientaci při obchodování, zejména zpočátku než si zvyknou na nový systém, a jednak to předchází možným problémům s daněmi a účetnictvím, které by mohly odrazovat podnikatele od účasti v systému. Navázání měny na jednotku práce používají zejména hodně uzavřené a relativně soběstačné komunity (např. Zaježová na Slovensku), i když se vyskytuje i v "městských" LET Systémech. Záleží tedy spíše na tom, zda se v komunitě více obchoduje hmotnými statky nebo službami.
Komunita si také zvolí název své účetní jednotky. Dále jí budeme říkat LET měna, případně místní měna. Zejména v evropských LET Systémech se setkáme s atypickými názvy jako žaludy, kaštany, bobule, cívky atd., zatímco v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu se jim většinou říká jednoduše zelené dolary.
LET Systém není koncipován jako alternativa současného měnového systému, ale jako jeho doplněk. To se odráží zejména v tom, s čím se v něm obchoduje. Nejčastěji to jsou různé služby jako výuka cizích jazyků, práce s počítačem, osobní doprava, drobné domácí práce (např. instalatérské opravy, vymalování pokojů), oprava automobilu, zapůjčení různého nářadí, pomocné stavební práce, řemeslné práce, pomoc při stěhování apod. To jsou služby, které si lidé stejně často poskytují zdarma jako přátelské výpomoci. V LET Systému je však snazší někoho na takovou práci najít a oplatit mu ji. Velmi často se obchoduje se zeleninou či ovocem ze zahrádky, různými rostlinami a semeny nebo třeba kozím mlékem. V ekologicky orientovaných komunitách je zase velká poptávka po bio potravinách a produktech zdravé výživy. Prodat či koupit se dají také různé staré věci jako obnošené oblečení po dětech, nábytek, vybavení domácnosti či autodoplňky.
Členem LET Systému se může stát kdokoliv. Jak jednotlivec tak i firma. Každý nový člen musí podepsat smlouvu, v níž jsou uvedena základní pravidla a zásady LET Systému, a zaplatit vstupní poplatek. Poté obdrží svůj účet vedený registrem příslušného LET Systému. Souběžně také vyplní formulář, kde uvede, co komunitě nabízí a co poptává. Obsah tohoto formuláře se pak stane součástí katalogu, který je distribuován členům komunity. Své požadavky může průběžně měnit, ale katalog se většinou aktualizuje jednou za půl nebo za čtvrt roku. Pouze velké LET Systémy vydávají nový katalog každý měsíc.
Každý nový člen pak obdrží seznam členů s kontaktními informacemi, aktuální katalog a šekovou knížku. Pokud má zájem o něco z katalogu, kontaktuje prodávajícího a dohodne se s ním na ceně a ostatních podmínkách prodeje, jako je odpovědnost za vady apod. Je běžnou praxí, že cena je složena jak z místní tak z oficiální měny, protože místní měnu lze použít pouze v rámci příslušné komunity, ale její členové musí také provádět část svých výdajů v oficiální měně (ať už při nákupu surovin či placení daní). Obvykle se v národní měně platí nutné výdaje zaplacené v národní měně, jako je benzín, materiál apod. Podnikatelé používající LET Systém pak ještě vyžadují zaplacení v národní měně té části ceny, která tvoří daň. Transakce se vyrovná převodem příslušné částky z účtu kupujícího na účet prodejce. Oznámení o provedené transakci je možné provést třemi způsoby. Nejběžnější je použití šeku, který prodejce pošle do registru k zaúčtování. Někdy si také prodejce vede seznam transakcí na formuláři, který poté pošle do registru. V tom případě může kupující místo vystavení šeku prodejci potvrdit nákup na tento formulář. Třetí možností je zavolat do registru a oznámit provedení transakce. Tento způsob se používal zejména v raných dobách LET Systémů, dnes se používá spíše e-mail. Účastníci transakce musí uvést jméno a identifikační údaje prodávajícího a kupujícího, hodnotu transakce a je vhodné uvést také stručný popis transakce. Ten pak bude uveden na výpise z účtu. Pokud nejsou oba účty spravovány stejným registrem nebo pokud tento registr spravuje účty více LET Systémů, musí také uvést, u kterého LET Systému je který účet veden. Za zaúčtování každé transakce se obvykle platí drobný poplatek v místní měně.
Principy LET Systému
Každý LET Systém odpovídá především potřebám komunity, která jej používá. Proto se od sebe také mohou jednotlivé LET Systémy značně lišit. Všechny LET Systémy by však měly splňovat pět společných znaků, aby se dalo hovořit o LET Systému. Jsou to:
- Ceny služeb
- Konsensus
- Transparentnost
- Ekvivalence vůči národní měně
- Neexistence úroku
Jedná se o principy, na nichž fungoval první LET Systém v historii a který se stal vzorem všem pozdějším LET Systémům. Přesto ne každý LET Systém je splňuje. Všechny LET Systémy však splňují první, třetí a pátý princip.
První princip vylučuje nárok na jakoukoli provizi nebo snahu o dosahování zisku z poskytovaných služeb. Celý systém funguje na neziskové bázi a veškeré jeho příjmy jsou určeny na úhradu administrativních nákladů a na rozvoj LET Systému. To také znamená, že administrativní účet má být vyrovnaný, ačkoli se připouští krátkodobé fluktuace. Neziskový charakter však může mít nepříznivý vliv na kvalitu poskytovaných služeb, protože organizační pracovníci LET Systému nemusí mít dostatečnou motivaci snažit se o maximální kvalitu služeb, když za to nejsou dostatečně odměňování.
Druhý princip vyjadřuje dobrovolnost v rámci LET Systému. Každý člen vstupuje do LET Systému zcela dobrovolně a i jeho působení v něm je zcela dobrovolné. Musí však respektovat a dodržovat pravidla, ke kterým se při vstupu zavázal. Tento princip umožňuje členům svobodně se rozhodnout jak často, s kým a s čím budou v LET Systému obchodovat. Neexistuje žádná povinnost účastnit se nějakého obchodu nebo používat při obchodování s členy LET Systému místní měnu. Důsledkem principu konsensu je mimo jiné neomezený limit zůstatku na účtu (nikdo nemůže žádného člena nutit k uzavření nějakého obchodu, tudíž ani k vyrovnání svého záporného zůstatku) . Princip konsensu však také znamená, že každý člen by měl ctít odpovědnost ke komunitě a splácet své závazky.
Cílem třetího pilíře je zvýšit důvěru v LET Systém a posílit společenskou kontrolu uvnitř systému. Každý člen má právo požadovat informace o stavu účtu a rozsahu transakcí jakéhokoli jiného člena. Zároveň je však tento člen informován o poskytnutí těchto informací jinému členovi. Tato společenská kontrola má bránit zneužití systému.
Ekvivalence vůči národní měně znamená, že nominální hodnota jedné jednotky místní měny se rovná nominální hodnotě jedné jednotky oficiální národní měny. Toto je princip, který je porušován nejčastěji, ale přitom je nejméně podstatný pro fungování LET Systému, ačkoli může mít významný vliv na jeho rozšiřování, konkrétně na motivaci podnikatelů se k LET Systému připojit.
Významným rysem LET Systému je, že se neplatí úrok jak z kladných tak ani ze záporných zůstatků na účtu. To má přimět lidi, aby se nebáli obchodovat. Proto aby systém fungoval musí být vždy nějaké účty v mínusu. Při každé transakci totiž vždy někdo dává a někdo bere.
Organizační struktura LET Systému
Základem každého LET Systému je registr, který vede účty svých členů. O registr se stará jeden či více koordinátorů, kteří jsou zodpovědní za správné zaúčtování všech transakcí. Za tuto činnost jsou placeni, ale pouze v místní měně. Jejich povinností je také rozesílat členům komunity výpis jejich účtů, který obsahuje seznam provedených transakcí za uplynulé období, počáteční a konečný zůstatek (stejně jako výpis z bankovního účtu, který všichni dobře známe).
Další významnou součástí každého LET Systému je rejstřík, který shromažďuje údaje o nabídkách a poptávkách jednotlivých členů a vydává pravidelný katalog, kde tyto informace formou inzerátů uvádí. Zásadou je, že se o rejstřík stará jiná osoba, či osoby, než o registr. V malých LET Systémech se však často jedna osoba stará o celou administrativu. Každý člen při založení účtu vyplní formulář o tom, co poptává a co nabízí, a pak má právo tyto údaje měnit, rušit a doplňovat stejně jako v jakémkoliv inzertním časopise. A stejně jako v jakémkoliv inzertním časopise za to musí zaplatit. Poplatky se liší v každém LET Systému a v některých možná nejsou vůbec, ale pokud jsou, tak se platí v místní měně. Je také možné, že se některé komunity bez rejstříku úplně obejdou. V některých LET Systémech jsou totiž členové v tak úzkém kontaktu, že katalog s poptávkami a nabídkami ani nepotřebují.
Koordinační funkci v LET Systému má správce. Je to obvykle dobrovolník (tedy neplacený), jehož úkolem je dbát o integritu systému. Měl by do něj zasahovat co nejméně je to možné. Obvykle je správcem osoba, která LET Systém založila. To platí zejména u malých komunit. U velkých LET Systémů tomu tak být nemusí a správce se LET Systému může věnovat i profesionálně, v tom případě je za svou práci placen. Jeho úkolem je zejména vést finance LET Systému a stanovovat vstupní poplatky po dohodě s koordinátorem registru, případně poplatky za služby rejstříku opět po dohodě s jeho provozovateli.
Každý LET Systém má navíc poradní skupinu, kterou tvoří dobrovolně členové komunity. Tento orgán nemá žádnou výkonnou funkci, pouze poskytuje správci a koordinátorům registru zpětnou vazbu.
MultiLETS
LET Systém má v prvé řadě sloužit potřebám komunity. Proto se od sebe jednotlivé LET Systémy mohou značně lišit. Ale i uvnitř komunity mohou vznikat skupinky lidí, kteří k sobě mají blíž než zbylá část komunity a spojují je specifické zájmy a potřeby. Taková skupina lidí si může založit svůj vlastní specifický LET Systém. Tito lidé zůstanou členy původního LET Systému a budou podléhat jeho pravidlům, ale mohou spolu obchodovat způsobem, který lépe vyhovuje jejich potřebám. Například se mohou dohodnout, že z každé transakce uloží určitou část na zvláštní účet pro společenské účely nebo se mohou rozhodnout, že spolu budou obchodovat za vzájemně výhodnějších podmínek nebo se také mohou zavázat dodržovat určitý limit zůstatku na účtu apod.
Takovýto nový LET Systém bude fungovat uvnitř toho původního. O jeho účty se bude starat původní registr, ale teď bude obsluhovat dva samostatné, i když vzájemně propojené systémy. Na původním LET Systému se nic nemění, jen část jeho členů mezi sebou obchoduje podle jiných pravidel a tyto transakce se evidují na jiných, oddělených účtech. Obchodování mezi členy původního a nového LET Systému probíhá stejným způsobem jako doposud. Příkladem takovýchto specifických systémů, které mohou samozřejmě fungovat i samostatně, pokud se s jejich filosofií ztotožní celá komunita, jsou systémy EthicaLETS a LETSupport. EthicaLETS omezuje nebo stimuluje chování svých členů v souladu s mravními hodnotami komunity. Cílem LETSupport je přispívat na nějaký komunitě prospěšný účel ukládáním drobné částky z provedených transakcí, jak už jsme se zmínili výše.
Zvláštní formu mají systémy LETShare a CapitaLETS, které bychom mohli také počítat mezi MultiLETS, ale jedná se o systémy "na jedno použití". Jejich cílem je podpora nějakého rozsáhlejšího projektu, po jehož dokončení zanikají. Jsou vhodné především pro získávání zdrojů pro rozvoj LET Systému, resp. komunity. LETShare je určen pro financování projektů, které jsou potenciálně ziskové, ale jejichž realizace si vyžádá dlouhý čas. LETShare slouží k zaznamenávání podílu jednotlivých členů na realizaci takového projektu a tyto podíly budou vyplaceny z budoucích výnosů tohoto projektu. LETShare může být využit i na neziskové projekty jako evidence toho, jak který člen komunity na realizaci projektu přispěl. To je vhodné například pro spravedlivé rozdělení práce na projektu, aby někdo neměl pocit, že je jeho úsilí zneužíváno. CapitaLETS funguje na opačném principu a je vhodný pro projekty, které nejsou ziskové (např. pokud chce komunita postavit dětské hřiště). Členové, kteří nemají jak nebo z jakéhokoli důvodu nemohou přispět k realizaci projektu se zaváží poskytnout v budoucnu komunitě zdarma své služby. CapitaLETS tak umožňuje členům přispět k realizaci projektu i bez přímé participace.
Financování LET Systému
LET Systém funguje jako nezisková organizace, která má usnadňovat lidem směnu. Neziskový charakter je důsledkem celkové filosofie LET Systému, která říká, že LET Systém je tu pro lidi a má být plně podřízen potřebám komunity, která jej založila. Proto by se také měl snažit o co největší úsporu nákladů a nemá generovat zisk. Protože ale nic není zadarmo, potřebuje i každý LET Systém nějaký zdroj financí k zajištění svého chodu, zejména na úhradu administrativních nákladů.
Hlavním a v převážné většině (zejména u malých LET Systémů) jediným zdrojem jsou příjmy od členů. Tyto příjmy mají podobu poplatků, které musí členové povinně platit. Poplatky jsou dvojího druhu. Jedná se o jednorázové či pravidelné poplatky za členství v LET Systému a o poplatky za provedené transakce.
Část poplatků za členství se hradí v oficiální měně a je určena na zboží a služby, které nelze koupit v rámci komunity. Jedná se například o pronájem kanceláře, platby za elektrickou energii, nákup kancelářské techniky apod. Zbylá část poplatků se platí v místní měně a slouží především k odměňování administrativních pracovníků. Každý člen zaplatí stejnou částku bez ohledu na svůj sociální status (např. student, důchodce, nezaměstnaný apod.) a veškeré tyto prostředky jsou příjmem administrativních orgánů LET Systému. Jiná je situace v případě firem, resp. soukromých podnikatelů (fyzických osob). Firma zaplatí mnohem více než nepodnikající členové a tyto prostředky mají rovněž jiný osud. Každá firma vstupující do LET Systému musí poskytnout předem určenou částku na společenské účely podporující rozvoj dané komunity, a to formou daru nějakému místnímu sdružení nebo místní charitě. Komu ty peníze dá, si může firma sama zvolit. Z této částky pak dostane LET Systém obvykle 10-20% na pokrytí svých administrativních nákladů a zejména na rozvoj LET Systému, který se z běžných poplatků nehradí a jeho financování by mělo být striktně odděleno od administrativy. Příspěvky placené firmami se také skládají jak z platby v oficiální měně, tak v té místní. Tento princip má jednak zajistit dostatek zdrojů pro rozvoj LET Systému a jednak má umožnit rozvoj komunity, z čehož bude mít užitek i každá firma, která se na něm tímto podílí, a takto vynaložené peníze se k ní časem zase vrátí. Důvodem pro vyšší částky požadované po firmách je to, že každá firma vstupující do LET Systému získá nové zákazníky a levnou reklamu. Filosofie je přitom taková, že zdroje na rozvoj by měli poskytnout především ti, kdo z něj mají největší výhody. Z účasti firem na LET Systému však má výrazný prospěch také celá komunita, která jej používá, a tak zvláště u menších LET Systémů může být výhodné firmy přijímat bez požadování jakýchkoli poplatků. Alespoň u těch prvních firem, které se k systému připojí a ukáží tak ostatním, že je to výhodné a není se čeho bát.
Poplatky za transakce jsou placeny pouze v místní měně. Platí se buď určitý poplatek za každou provedenou transakci nebo se určitý paušální poplatek připočte k poplatku za členství. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Paušální poplatek může odrazovat lidi od vstupu do systému. Každý člověk bude mít vůči LET Systému pravděpodobně přirozenou nedůvěru a takový poplatek v situaci, kdy pochybuje o tom, že to vůbec bude fungovat, mu ji ještě zvýší. Na druhou stranu paušální poplatek může členům připadat transparentnější a spravedlivější. Při placení za každou transakci mohou mít totiž členové pocit, že to diskriminuje ty aktivnější z nich, tj. ty, kteří vlastně systém udržují v chodu a prokazují tak komunitě největší službu. Na druhou stranu tito členové kladou větší nároky na administrativu LET Systému a z tohoto pohledu je spravedlivé, aby platili víc. Při volbě druhu poplatků by se mělo vycházet hlavně z potřeb komunity, což je ostatně filosofie celého LET Systému. Zejména při zakládání nového LET Systému je vhodné zvolit paušální poplatek, protože systém se rozbíhá pomalu a poplatky z jednotlivých transakcí by nemusely přinést dostatek zdrojů na úhradu administrativních nákladů i přesto, že LET Systém je koncipován jako finančně velmi nenáročný.
Některé LET Systémy vybírají poplatky také na úhradu nákladů spojených s vydáváním katalogu. Tyto poplatky se platí většinou pouze v místní měně a mají formu poplatků za inzerci, jak je známe z inzertních časopisů. Např. poplatek za jeden řádek nebo inzertní rámeček a podobně.
Rozvoj LET Systému
O rozvoj LET Systému se stará kanadská společnost Landsman Community Services Ltd. (dále jen LCS), kterou založil Michael Linton, zakladatel prvního LET Systému v Comox Valley a několika dalších, právě za účelem rozvoje LET Systémů. Michael Linton je přesvědčen, že LET Systémy se samy rozšíří natolik, že je budou používat široké vrstvy obyvatelstva po celém světě, ale přesto se snaží tento proces urychlit. LCS také poskytuje finanční podporu lidem, kteří jednají v zájmu rozvoje LET Systému.
Na místní úrovni se rozvojem LET Systému zabývá regionální rozvojová skupina. Ta by měla být oddělena a naprosto nezávislá na administrativě LET Systému, protože hlavním cílem je zajistit bezproblémové fungování LET Systému jako takového. Jelikož je LET Systém založen na neziskové bázi, je důležité, aby se mu administrátoři věnovali s maximálním možným úsilím a netříštili své síly ještě mezi rozvoj.
Rozvoj LET Systému je závislý na finančních zdrojích. Proto také LCS doporučuje jednotlivým LET Systémům, aby se rozvoji raději nevěnovaly, pokud na něj nemají dostatek finančních prostředků a odpovědnost za jeho rozvoj bere na sebe. Snaží se však podporovat ty, kteří se o rozvoj LET Systému nějakým způsobem zasloužili.
Patrně největším projektem LCS v rozvoji LET Systému bylo vytvoření LETSgo Manchester v roce 1994. Šlo o rozvojový projekt, který na rozdíl od rozvojové skupiny nebyl během na dlouhou trať, ale měl za cíl v co nejkratším čase podpořit rozvoj LET Systému v Manchesteru. Jednalo se o prototyp projektu určeného pro velká města. Jeho realizace spočívala ve vyškolení velkého množství lidí (plánovalo se 200 osob), kteří měli "verbovat" podnikatele ke vstupu do LET Systému, a vyškolení dalších lidí, jež měli zakládat a vést nové LET Systémy na bázi MultiLETS. Celé to mělo být podpořeno rozsáhlou reklamní kampaní. Projekt byl závislý na rychlém dokončení, protože 90% jeho rozpočtu tvořilo LETShare. Musel však řešit množství problémů a nedosáhl očekávaných výsledků.
Prvním rozvojovým projektem ve Velké Británii však byl Letslink UK založený již v roce 1991. Jeho cílem bylo sjednotit LET Systémy ve Velké Británii a usnadnit zakládání nových. Letslink UK tak dnes zastřešuje síť LET Systémů a stará se o jejich propagaci v médiích, poskytuje poradenství jednotlivým LET Systémům zejména v daňové oblasti, pomáhá při zakládání nových LET Systémů, ale působí také jako koordinátor národních sítí po celé Evropě.
Podpořit rozvoj LET Systémů se snaží také řada jednotlivců. Například James Taris založil internetový server LETS-linkup , na němž soustředil velké množství informací o LET Systémech a vytvořil databázi LET Systémů z celého světa včetně odkazů na jejich internetové stránky. Současně také navštěvuje LET Systémy po celém světě a pořádá o nich přednášky.
Vztah LET Systému a státu
Otázka vztahu LET Systému a státu se týká především daní. LET Systém nebyl vytvořen jako nástroj pro umožnění daňových úniků, spíše naopak. Jelikož je každá transakce v rámci LET Systému pečlivě evidována, jsou daňové úniky vyloučeny. Samotný LET Systém zdanění nepodléhá, protože je organizován na neziskovém principu, ale jednotliví jeho členové ano, přičemž LET Systém nenese za jejich daňové závazky žádnou odpovědnost. Každý člen je zodpovědný za své daňové přiznání. LET Systém se v tomto nijak neangažuje a daňové povinnosti svých členů nijak nehlídá ani na ně neupozorňuje daňový úřad. Pokud však daňový úřad požaduje informace o jeho členech, LET Systém mu je sdělí. Všechny daně se platí v oficiální národní měně. Proto je důležité, aby existovala jasná vazba místní měny na měnu národní.
Druh daní, jaké členové LET Systému státu platí záleží na jejich obchodních aktivitách. Daně související s podnikatelskou činností (jako např. daň z přidané hodnoty či spotřební daň) platí pouze firmy zapojené do LET Systému, ale daň z příjmu platí všichni jeho členové. U daně z příjmu se rozlišuje mezi dvěma druhy transakcí. Komerční transakce souvisejí s podnikatelskou činností. Příjmy z těchto transakcí se pak stávají součástí základu pro výpočet daně z příjmů. Příkladem může být třeba místní pekař prodávající pečivo členům LET Systému za místní měnu. Od těchto příjmů však lze odečíst výdaje v místní měně, které souvisejí s podnikatelskou činností. Druhým typem transakcí je tzv. společenská směna. Jedná se o transakce, kdy je něco nabízeno jako přátelská služba nebo kdy se prodává staré oblečení nebo nábytek. Obvykle to jsou věci, které by se za oficiální měnu prodat nedaly a skončily by v popelnici nebo darem u sousedů. Rozdíl mezi komerční a společenskou transakcí není vždy zcela zřetelný, proto platí obecné pravidlo, že transakce provedená v rámci LET Systému podléhá dani z příjmů pokud jí podléhá stejná transakce provedená v oficiální národní měně. Které transakce provedené v národní měně podléhají dani z příjmů je pak uvedeno v příslušném zákoně. Pokud si přesto někdo není jist svojí daňovou povinností, měl by využít služeb odborníka. Např. v České Republice platí, že prodává-li někdo za místní měnu třeba úrodu ze své zahrádky, podléhá příjem z tohoto prodeje dani z příjmů, ačkoli se nejedná o podnikatelskou aktivitu.
Další problémy ve vztahu LET Systému a státu mohou vyvstávat v oblasti sociální politiky. Úřady mohou vnímat účast v LET Systému jako schopnost dosahovat vedlejších příjmů a odpovídajícím způsobem jeho členům snižovat vyplácené podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky. K extrémům může docházet u handicapovaných osob pobírajících invalidní důchod. Aktivní účast v LET Systému mohou úředníci klasifikovat jako schopnost pracovat a sociální dávky jim odebrat úplně.
Dosud jsme hovořili pouze o obecných rysech, které by měly platit ve všech LET Systémech po celém světě. Nicméně je nutné si uvědomit a mít neustále na paměti, že každá země se k LET Systému staví jinak, resp. daňové či obecné podnikatelské předpisy ovlivňují LET Systém v každé zemi rozdílně. Například Australská vláda zaujímá k LET Systémům nejpříznivější postoj ze všech zemí, kde LET Systémy působí, a zejména místní vlády se je snaží podporovat.
Právní otázky LET Systému v České Republice
V České Republice fungování LET Systémů z pohledu práva nic nebrání. Lidé mohou vyrovnávat směnné transakce v jakékoli formě, peněžní i nepeněžní, a mohou přitom používat jakoukoli účetní jednotku. Z příjmů dosažených při těchto transakcích však musí řádně zaplatit daň. Z tohoto důvodu také musí v účetnictví vést korunové ekvivalenty hodnoty transakce.
Na transakce provedené v rámci LET Systému se vztahuje stejná daňová povinnost jako kdyby byly vyrovnávané v peněžní formě. Členové LET Systému tak musí platit zejména daň z příjmů fyzických, resp. právnických osob a daň z přidané hodnoty. Ostatní typy daní buď s LET Systémem nesouvisí nebo se týkají transakcí, které se v LET Systému neprovádějí. Krátce se zmíníme o dani z příjmů, protože této dani podléhají transakce provedené v LET Systému nejčastěji.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů uvádí, jaké příjmy podléhají dani z příjmů a jaké příjmy jsou naopak od daně z příjmů osvobozeny. Zdanění tak podléhají zejména příjmy z podnikatelské činnosti a ze závislé činnosti (např. mzdy). Na většinu členů LET Systémů v České Republice se pak vztahuje povinnost zdaňovat tzv. ostatní příjmy. Osvobozeny od daně z příjmů jsou příjmy z prodeje movitých věcí a příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč. Na příjmy překračující tuto hranici se pak vztahují odpočitatelné položky podle §15 zákona č. 586/1992 Sb. Osvobození od daně z příjmů podle §10 odstavec 3 písmeno a) zákona 586/1992 Sb. ve spojení s §4 odstavec 1 písmeno a) téhož zákona zaniká, nabyde-li tato činnost intenzity podnikání. Tedy jedná-li se o opakovanou činnost nemající charakter příležitostné činnosti. Hranice není zcela zřetelná a záleží na posouzení finančního úřadu.
Pro správný výpočet daně je důležité správně určit hodnotu transakce. Zde však může být problém. Příjem z transakce provedené v rámci LET Systému se z pohledu zákona považuje za nepeněžní příjem a na tento příjem se vztahuje ustanovení §3 odstavce 3 zákona 586/1992 Sb. Toto ustanovení odkazuje na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. §2 odstavec 1 tohoto zákona uvádí, že "majetek a služba se oceňují obvyklou cenou". Obvyklou cenou je pak "cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění." Pokud je transakce provedena v rámci LET Systému, musí se tak ocenit obvyklou cenou i v případě, kdy je dán jasný vztah mezi LET měnou a národní měnou. Zpravidla se hodnota transakce přepočtená na národní měnu bude rovnat obvyklé ceně. Nicméně se může stát, že se tyto dvě ceny budou i po přepočtu na národní měnu lišit. Zejména v důsledku inflace národní měny, pokud není uzpůsoben přepočítací poměr. Bude-li mít finanční úřad pochybnosti o správném ocenění transakce, zahájí tzv. vytýkací řízení. V něm vyzve poplatníka, aby doložil, jakým způsobem došel k uvedené částce. Není-li s vysvětlením spokojen, určí sám obvyklou cenu podle tzv. pomůcek (např. znalecký posudek) a plátci daně vyměří penále. Pokud plátce daně s rozhodnutím finančního úřadu nesouhlasí, může použít řádné opravné prostředky (odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu) a po jejich vyčerpání se může obrátit na soud, kde podá správní žalobu. Ocenění transakce pak soud zpravidla svěří soudnímu znalci, a poté rozhodne o výši obvyklé ceny. Pokud plátce daně v soudním řízení neuspěje, musí zaplatit jak nově vyměřenou daň, tak penále a náklady soudního řízení včetně znalečného.
Vliv příjmů z transakcí provedených v LET Systému na sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti česká legislativa neupravuje. V případě podpory v nezaměstnanosti lze aplikovat §7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, který upravuje podmínky, za nichž je možné podporu v nezaměstnanosti pobírat. Příjmy z LET Systému tak nemají na podporu v nezaměstnanosti vliv, nenabyde-li účast v něm intenzity podnikání. U sociálních dávek záleží na typu dávky. Podle názoru JUDr. O. Přidala, by se mělo posuzovat, zda je člověk schopen v LET Systému uspokojit ty potřeby, k jejichž zajištění je dávka určena. Nicméně zatím neexistují jasná pravidla, ale lze očekávat, že v případě většího rozšíření LET Systémů, dojde k vypracování metodiky, podle níž se bude postupovat.
Některé LET Systémy požadují vyrovnání záporného zůstatku na účtu při opuštění LET Systému. Nepřipouští-li však stanovy možnost vyrovnat závazek v peněžní formě, nebude tento nárok u soudu vymahatelný. Pokud stanovy možnost vyrovnat účet v peněžní formě umožňují, ale nenařizují, soud nechá způsob splnění závazku na odcházejícím členovi. Nesplní-li svoji povinnost do určené lhůty, nařídí soud peněžní vyrovnání.
Historie LET Systémů
První LET Systém založil Michael Linton v roce 1983 v Comox Valley v Britské Kolumbii v Kanadě. Michael Linton zkoumal vztahy mezi chudobou, sociálními problémy a životním prostředím. Během svých výzkumů zjistil, že míra ekonomické aktivity v jednotlivých regionech je závislá na množství peněz, které mají lidé v regionu k dispozici. Protože peníze jsou transakčním prostředkem, jejich nedostatek vede k poklesu obchodování, zvýšení nezaměstnanosti a sociálním problémům.
Motivací pro vznik LET Systému tak byla nespokojenost s oficiálním transakčním prostředkem, jímž jsou vládou emitované peníze. Zásadní námitkou bylo, že omezená zásoba peněz vede k jejich nedostatku v některých regionech. Lidé nemohou vzájemně obchodovat i přesto, že mají co nabídnout a po jejich zboží či službách existuje poptávka. Jinými slovy, nemohou překonat problém dvojnásobné shody potřeb v důsledku nedostatku transakčního prostředku.
V době, kdy Michael Linton zakládal první LET Systém byla oblast Comox Valley postižena hospodářskou recesí a nezaměstnanost dosahovala osmnácti procent. Přestože lidé měli jeden druhému co nabídnout, byla úroveň obchodování velmi nízká, protože lidem chyběl prostředek směny. Z důvodu nedostatku transakčního prostředku tak byly transakční náklady na provedení směny příliš vysoké. LET Systém měl lidem pomoci nedostatek prostředku směny překonat.
LET Systém měl velký úspěch a během několika málo let jich v Kanadě a USA vzniklo dalších dvacet. V roce 1988 však bylo obchodování v Comox Valley ukončeno, protože značná část lidí ztratila v systém důvěru a systém pak nebyl schopen unést náklady na svůj provoz. Zanikla také asi polovina LET Systémů v Kanadě a USA. Na přelomu 80. a 90. let však v této oblasti vznikla nová generace LET Systémů. Obnoven byl i ten původní v Comox Valley.
V druhé polovině 80. let začaly vznikat LET Systémy v Austrálii a na Novém Zélandu, kde se staly hodně populární. První LET Systém na Novém Zélandu vznikl v roce 1986, v Austrálii pak o rok později. Záhy fungovalo na Novém Zélandu 70 a v Austrálii 200 LET Systémů. Seron (1995) uvádí, že v roce 1994 byl AUSTRALIAN BLUE MOUNTAINS LETS největším LET Systémem na světě s 2000 členy a měsíčním obratem v přepočtu 40000 australských dolarů. Důvodem takového rozmachu LET Systémů v Austrálii byla zejména podpora místních vlád. Např. vláda Západní Austrálie dala na rozvoj LET Systémů 60000 australských dolarů a v Novém Jižním Walesu obdrželi podnikatelé účastnící se LET Systému grant ve výši 40000 dolarů. Přesto Williams (1997) odhaduje pro rok 1995 počet členů australských LET Systémů na pouhých 0,14 % celkové populace a roční obrat na 0.002 % australského HDP.
Velký boom zažívaly LET Systémy také ve velké Británii. První LET Systémy tam vznikly v roce 1985 a ještě v roce 1991 jich fungovalo jen sedm. V tomto roce však byla založena společnost LETSLINK UK, která zajistila spojení mezi jednotlivými LET Systémy a usnadnila zakládání nových. Za první tři roky její činnosti vzniklo 200 nových LET Systémů a v roce 1997 jich ve Velké Británii působilo asi 450 s přibližně 40000 členy. I ve Velké Británii jsou LET Systémy podporovány vládou, ale v mnohem menší míře než v Austrálii.
LET Systémy jsou hojně rozšířeny i v západní Evropě. Ve Francii a v Německu jich existuje několik stovek o průměrné velikosti okolo 100 členů, v menších státech pak několik desítek. Jakubec (2002) uvádí, že LET Systémy působí např. i v Mexiku, Argentině, Japonsku a dokonce v Thajsku či v Senegalu.
Protože některé LET Systémy zanikají a zase vznikají nové, je velmi obtížné říci, kolik LET Systémů ve světě funguje dnes. Neexistuje totiž žádná centrální databáze, která by evidovala všechny nové LET Systémy. Existující databáze evidují pouze ty LET Systémy, které se u nich samy zaregistrují. Různé zdroje tak uvádí celkový počet LET Systémů ve světě v rozmezí 1500 až 2700. Nejrozšířenější jsou menší systémy s několika desítkami až stovkami členů. Velké LET Systémy mají obvykle přes pět set členů a jen málo z nich má přes tisíc členů. Tyto databáze však někdy neobsahují jen LET Systémy, ale i jiné místní obchodní systémy, které fungují na jiných principech. Lze však říci, že LET Systémy jsou rozšířeny po celém světě.
LET Systémy v České Republice a na Slovensku
Poněvadž se budeme v naší analýze na mnoha místech odvolávat na zkušenosti lidí, jež LET Systém používají, a protože se jedná o členy LET Systémů fungujících na území České, resp. Slovenské republiky, považujeme za vhodné tyto LET Systémy blíže představit.
LETSystem Agentury GAIA působí v Praze od roku 1999 jako součást agentury GAIA, která se zabývá ochranou životního prostředí. Členskou základnu tehdy převzal od LET Systému Rosa, který fungoval asi dva roky. Dnes má 35 členů, kteří se pravidelně jednou týdně schází a jsou tak neustále v kontaktu. Měna má název chechtáky. Noví členové mají omezen záporný zůstatek na účtu na 400 chechtáků do doby, než prokáží svůj příspěvek komunitě. Pro všechny členy pak platí, že záporný stav jejich účtu by neměl překročit 600 chechtáků. Pokud se tak stane, musí tento člen jasně říci, proč tuto hranici překročil a jak a do kdy svůj účet vyrovná.
Letokruh je LET Systém působící v Českých Budějovicích, ale jeho členy jsou i lidé z širokého okolí. Vznikl v únoru 2000 a v září 2002 měl 36 členů. Měna se jmenuje žaludy a jeden žalud se rovná jedné koruně. Na účty nejsou kladeny žádné limity.
Rozlet - Rozmarýnkový LET Systém vznikl v roce 1999 v Brně a měl asi 25 členů. Rozlet založila Asociace Permakultura (CS), jejíž členové se zajímají o trvale udržitelný způsob života. Po dvou letech však jeho činnost téměř ustala. V současné době svoji činnost obnovil a pracuje intenzivně na svojí popularizaci. Vydal informační brožuru o LET Systémech a pořádá burzy. Měna se jmenuje letnička a jedna letnička se rovná jedné koruně nebo minutě práce. Na zůstatky na účtech nejsou kladeny žádné limity.
LETS Svojpomoc vznikl na podzim roku 2001 v Bratislavě. V současnosti má přes 40 členů, ale jen asi deset z nich je aktivních. Ostatní obchodují jen příležitostně a někteří vůbec. Měna se nazývá kopa a je rovna jedné hodině práce nebo 60 slovenským korunám. Limit záporného salda účtu je stanoven na 50 kop a při jeho překročení je člen vyzván k nápravě. Zatím však nebyl nikým dosažen.
LETS Zaježová vznikl v květnu roku 1999. Zaježová je malá vesnička na Slovensku, jejíž obyvatelé se snaží o trvale udržitelný způsob života. LET Systém má 32 členů, kteří jsou všichni aktivní. Měna se jmenuje jež a deset ježů má hodnotu jedné hodiny práce. Pokud záporný zůstatek na účtu některého člena dosáhne 1000 ježů a nebude se po dobu alespoň 3 měsíců snižovat, společnost může žádat vysvětlení a poté rozhodne o dalším postupu. Člena může i vyloučit. Při opuštění systému musí být účet vyrovnán. V Zaježové funguje LET Systém velmi dobře a úroveň obchodování se rok od roku zvyšuje při stále stejném počtu členů.
Verze pro tisk
Kontakt na autora