Petr Harasimovič: Analýza alternativního platebního systému LET Systém (str. 4/5)
V této kapitole se budeme zabývat motivací agentů ke vstupu do LET Systému. Dá se očekávat, že to budou především ekonomické motivy. LET Systém má však také řadu sociálních výhod. Nejprve si ukážeme, jak LET Systém snižuje transakční náklady a jaké sociální přínosy pro své členy může mít, a poté si na výsledcích sociologických průzkumů ukážeme, čeho si na LET Systému jeho členové cení nejvíce.
Teoretické přínosy
Hlavním cílem LET Systému je usnadnit lidem směnu. Jelikož v něm probíhá směna formou multilaterálního clearingu, odpadá problém dvojnásobné shody potřeb, a není tudíž ani třeba používat nějaký prostředek směny. Agentovi, který poptává nějaký statek, stačí najít jiného agenta, který tento statek nabízí. Pokud se spolu dohodnou na ceně a obecných podmínkách obchodu, obdrží agent poptávaný statek, i když za něj partnerovi nemá co nabídnout. Ten zase obdrží svůj poptávaný statek od jiného agenta atd. Směna je tak decentralizovaná.
Při decentralizované směně musí agenti vynakládat náklady na vyhledání obchodního partnera. Ty pomáhá v LET Systému snížit katalog obsahující poptávky a nabídky jednotlivých členů. Agenti tak snadno získají informace o tržních příležitostech, což umožňuje efektivnější alokaci zdrojů, zejména pracovní síly a času. LET Systém tak bude výhodný zvláště pro nezaměstnané, kterým se nedaří nalézt zaměstnání na trhu práce a jejichž náklady na vyhledávání tržních příležitostí jsou značně vysoké. Rozmach LET Systémů je závislý také na hospodářském cyklu. Když se ekonomika nachází v expanzi, tržní příležitosti se hledají snáze. Naopak v recesi náklady na vyhledávání tržních příležitostí rostou a relativně tak vzrůstají výhody LET Systému. V LET Systému musí agenti nést jen náklady na zkontaktování obchodního partnera, na vyjednávání a na fyzické vypořádání transakce (dopravní náklady).
Při tomto způsobu směny jsou klíčové náklady plynoucí z asymetrie informací. Ty snižuje vzájemná důvěra, kterou v sebe členové LET Systému mají. Účinek této neformální instituce je navíc podpořen formálními pravidly jako je možnost zjištění zůstatku a transakční historie kteréhokoli člena, omezení kladená na záporné zůstatky na účtech nebo povinnost vyrovnat účet při opuštění systému. Díky neformálním institucím je také snížena potřeba ověřování kvality směňovaných statků. Náklady plynoucí z asymetrie informací však rostou s velikostí komunity v důsledku klesající účinnosti neformálních institucí.
LET Systém navíc plní funkci tvorby trhu. Často se v něm směňují věci, pro něž v konvenční ekonomice neexistuje trh, protože jsou s nimi spojeny vysoké transakční náklady. Jsou to různé staré použité věci nebo drobné služby, které si obvykle prokazují přátelé. Například výpůjčky řemeslného nářadí, fotoaparátů apod. Pro některé věci či služby obchodované v LET Systému sice trhy existují (např. hlídání dětí, opravárenské služby atd.), ale LET Systém dokáže více snížit náklady na jejich poskytování. Každý si např. raději nechá pohlídat děti od nějakého známého, kterému věří, než od úplně cizí osoby.
LET Systém také řeší problém časového nesouladu mezi výrobou a spotřebou, a to symetricky. To znamená, že umožňuje jak odložit spotřebu, tak naopak spotřebovávat dříve a vyrábět později. V peněžní ekonomice musí agent nejdříve získat prostředek směny (tedy peníze) a pak teprve může spotřebovávat. Peníze získá buď prodejem svého vybavení nebo si je může půjčit na úvěrovém trhu. V tom případě je schopen spotřebovávat dříve, než získá vybavení, které může prodat. S půjčením peněz jsou však obvykle spojeny značné náklady. Protože ty dokáže LET Systém výrazně snížit, představuje tak způsob, jak získat snadný úvěr.
Ačkoli jsou hlavní cíle LET Systému ekonomické, má také silný sociální podtext. Často je zdůrazňován jeho místní charakter. Tím, že pomáhá lidem usnadnit směnu, má přispívat k rozvoji regionu a místní komunity. Navíc při obchodování spolu lidé udržují časté kontakty a posilují se tak sociální vazby v komunitě. Často je LET Systém prezentován jako způsob, jak si mohou nezaměstnaní udržovat své schopnosti a dovednosti, což jim pomůže nalézt vhodné zaměstnání. LET Systém je také mnohdy chápán jako alternativa k současné globální kapitalistické ekonomice a je vyhledáván lidmi, kteří se snaží o trvale udržitelný způsob života, tzv. permakulturu.
Agenti tak mají několik důvodů proč vstoupit do LET Systému. Tím největším je samozřejmě možnost snížení transakčních nákladů směny, což je základní myšlenka LET Systému. Každý agent však bude přeci jen do LET Systému vstupovat z jiného důvodu. Identifikovat hlavní důvody pro vstup nám pomohou výsledky sociologických výzkumů.
Empirické výsledky
Většina studií se orientuje na australské LET Systémy, poněvadž jsou nejrozvinutější. LET Systémům se však velmi daří také ve Velké Británii, ačkoli nejsou tak rozvinuté, jako ty australské. Proto uvedeme výsledky několika australských a jedné britské studie, a také vlastního průzkumu mezi členy českých a slovenských LET Systémů.
Williams (1997) uvádí na základě průzkumu mezi australskými LET Systémy jako nejčastější důvody pro založení LET Systému v tomto pořadí: snahu o rozvíjení smyslu pro komunitu (LET Systém vytváří a posiluje místní komunitu, podporuje rozvoj užších vztahů a těsnější sociální síť v komunitě), snahu obnovit místní ekonomiku, která je více vzájemně provázaná a méně závislá na vnějším zboží a službách (umožňuje tak komunitě stát se více soběstačnou) a snahu pomoci lidem vyloučeným ze zaměstnání účastnit se produktivní činnosti, používat nebo rozšířit jejich schopnosti a zvýšit jejich sebeúctu a kvalitu života.
Louis Sutcliffe provedl výzkum mezi členy australského Blue Mountains LETS . 72% respondentů bylo členy tohoto systému méně než dva roky, 97% provedlo za posledních šest měsíců alespoň jednu transakci, přičemž 66% procent obchodovalo alespoň jednou za měsíc. 70% respondentů se nacházelo ve věkové skupině 30-49 let, 73% byly ženy. Složení respondentů dle ekonomické aktivity bylo následující: 57% tvořili zaměstnaní (ne nutně na plný úvazek), 23% nezaměstnaní a 17% studenti, důchodci a příležitostně zaměstnaní. Z průzkumu vyplynulo, že 92% respondentů je s LET Systémem spokojeno, 31% pomohl LET Systém nalézt zaměstnání (zejména tím, že získali zkušenosti a kontakty), zatímco 59% nalézt zaměstnání nepomohl. 73% dotázaných uvedlo, že LET Systém změnil jejich život, a to zejména tím, že poznali nové lidi, změnili postoj k penězům, získali silnější pocit sounáležitosti s komunitou, pomohl jim získat věci, které nemohli získat jinde, umožnil jim dovolit si pro ně luxusní statky nebo dělali zajímavou práci.
Podle Williamse (1997) koordinátoři australských LET Systémů odhadují, že přibližně 74% jejich členů je ekologicky orientovaných, 67% tvoří ženy, 34% nemá zaměstnání na plný úvazek a asi 19% představují přistěhovalci. Na otázku, jak by popsali typ lidí, kteří do LET Systémů vstupují, odpovídali nejčastěji, že to jsou ekologicky orientovaní lidé, resp. lidé hledající alternativu k současné ekonomice (38%), lidé s nízkými příjmy (32%), lidé aktivní v komunitě (28%) a dále skupina členů, které nedokázali jednoznačně zařadit (23%). Poukazuje také na to, že ekologický, resp. alternativní profil mají zejména starší LET Systémy, zatímco ty mladší představují skupinu lidí různých zájmů, sociálního a ekonomického zařazení inklinující k nízkopříjmové skupině. To může být dáno zejména tím, že australská vláda změnila v polovině 90. let přístup k LET Systémům a usnadnila zapojení nízkopříjmové skupiny lidí a nezaměstnaných, kteří pobírali různé sociální dávky a báli se, že o ně přijdou.
Liesch a Birch (2000) uvádí jako jeden z hlavních motivů pro zakládání LET Systémů v Austrálii schopnost LET Systému vytvářet silnější komunitu a posilovat místní iniciativu. Respondenti měli za to, že členství v LET Systému jim dává příležitost poznat nové přátele a zákazníky a setkávat se s jinými lidmi. Dále byl LET Systém vnímán jako prostředí umožňující spolehlivější, vřelejší a osobnější obchodování a podporující členy ve snaze pomáhat ostatním. Dotázaní souhlasili s tím, že jim LET Systémy poskytují pocit sounáležitosti a že se mohou stát členy něčeho, co považují za rozšířenou rodinu.
Nejčastějšími důvody udávanými respondenty pro vstup do LET Systému bylo snadnější vytváření soudržnější komunity, podpora místní iniciativy, poznávání nových přátel a zákazníků, možnost pomáhat ostatním členům LET Systému a zvýšení příležitostí k setkávání se s jinými lidmi.
Průzkumem bylo dále zjištěno, že vstup do LET Systémů je nejatraktivnější pro skupiny obyvatel s nízkými příjmy, 31% účastníků bylo nezaměstnaných a dalších 42% částečně nebo jen příležitostně zaměstnaných, pouze 27% respondentů bylo zaměstnáno na plný úvazek. 31% respondentů tvořili lidé s nízkými příjmy. Členové australských LET Systémů jsou tedy zejména ne zcela zaměstnaní lidé s podprůměrnými příjmy. Dále zjistili, že se lidé s LET měnou cítí bohatší než s oficiálními penězi a vítají možnost získat snadno bezúročný úvěr. Tyto výhody byly uváděny na prvním místě ještě před těmi neekonomickými, mezi něž respondenti řadili rozšiřování obzoru, poskytování větších příležitostí pro využití schopností a pomoc při dosažení lepšího životního stylu. Dále uváděli lepší kvalitu života, pocit volnosti a zvýšení sebeúcty účastníků.
Caldwell (2000) prezentuje výsledky svého výzkumu jednoho anglického LET Systému s asi sto členy, kterého se zúčastnilo 51 členů v poměru 78% ženy, 22% muži a s dominantním zastoupením věkové skupiny 46-60 let. Více než polovina respondentů uváděla dobu svého členství v LET Systému tři až čtyři roky, 48% bylo ekonomicky aktivních, 28% v penzi a jen 2% nezaměstnaní, přičemž nezaměstnanost v regionu činila 2,4% a národní průměr 5%. Jako důvod vstupu do LET Systému byly nejčastěji uváděny ekonomické důvody, zejména snaha nabídnout statky a služby nebo naopak získat takové statky a služby, které si nebyli schopni zajistit sami nebo jim to nedovolovala finanční situace. Až za těmito ekonomickými motivy byly sociální důvody, jako snaha podpořit rovnější společnost nebo poznávat nové lidi.
Nicméně údaje o aktivitě v LET Systému vypovídají o něčem jiném. Jen málo z dotázaných provedlo nějakou transakci za poslední tři měsíce a 28% respondentů uvedlo, že jim z účasti v LET Systému neplyne žádný příjem. 80% účastníků průzkumu uvedlo, že jejich účet nikdy nevykazoval záporný zůstatek, z čehož lze vyvozovat, že členové tento LET Systém nevnímají jako levný zdroj úvěru. 42% dále nebylo schopno uspokojit v LET Systému svou poptávku a 12% vyjádřilo obavy o své sociální dávky. 61% respondentů však bylo se svojí účastí v LET Systému úplně nebo docela spokojeno a pouhých 6% uvádělo opak. Přes 80% dotázaných považovalo za přínos LET Systému poskytnutí alternativy konkurenci a honbě za ziskem, možnost vzájemné redistribuce a zachování místních zdrojů. Stejný počet členů dále považovalo současnou společnost za nešetrnou, bylo připraveno zaplatit za čistší životní prostředí a souhlasilo s tím, že LET Systém napomáhá snaze udržovat životní prostředí. 41% bylo zároveň členy nějakého ekologického sdružení. 69% respondentů vstoupilo do LET Systému, aby poznali nové lidi a 56% uvedlo, že LET Systém opravdu splnil jejich potřebu přátelství, ale 48% se nikdy nezúčastnilo nějaké společné aktivity.
Lidé vstoupili do LET Systému z rozličných důvodů. Ačkoli nízká úroveň obchodování naznačuje, že se jejich ekonomická očekávání nenaplnila, byli obvykle s LET Systémem spokojeni, a proto v něm zůstali. Většina členů přitom měla ekologické názory či ideály.
Caldwell (2000) ve snaze rozlišit mezi ekonomickými a ekologickými motivy členů LET Systémů také identifikuje čtyři skupiny členů. První skupinu tvoří lidé, kteří vstoupili do LET Systému z čistě ekonomických zištných důvodů. Většinou to jsou lidé z nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, kteří se snaží získat v LET Systému statky a služby, jež si nemohou dovolit, například matky s dětmi, staří osamělí lidé apod. Proto je nazývá "zranitelní". Druhou skupinu tvoří lidé, kteří sice vstoupili do LET Systému z ekonomických důvodů, ale také chtějí pomáhat lidem. Nazývá je "filantropové". Do třetí skupiny zařazuje lidi se silným ekologickým cítěním, kteří vidí v LET Systému možnost alternativního životního stylu a nazývá je "bohémové". Čtvrtá skupina je také zastoupena lidmi se silným ekologickým cítěním, ale tito usilují o praktickou realizaci svých ideálů a snaží se tak prospět společnosti. Tuto skupinu nazývá "zelení idealisté". Největší podíl dotázaných při prováděném průzkumu byli právě "zelení idealisté".
"Zranitelní" přijali nejvíce služeb, ale sami jich poskytli nejméně. To na jedné straně indikuje potřebnost, na té druhé obavu o vliv na jejich sociální dávky (tu vyjádřilo 31% členů z této skupiny). Nejvýrazněji byla zastoupena věková kategorie 31-45 let a podíl žen v této skupině činil 81%. Zároveň byl ve skupině "zranitelných" zastoupen nejmenší počet členů zaměstnaných na plný úvazek, pouhých 13%. Výraznou část tvořila skupina "ostatní" (31%), která zahrnuje např. ženy v domácnosti a matky s malými dětmi. To naznačuje, že lidé vstupují do LET Systému z ryze ekonomických důvodů, jsou-li ekonomicky neaktivní, ale v produktivním věku. Dotázaní v této skupině spotřebovávali především různé domácí služby. Přestože hlavním motivem jejich vstupu do LET Systému byly ekonomické důvody, tato skupina vykazuje silné ekologické cítění a celých 94% považuje za důležitou péči o životní prostředí. Příslušníci této skupiny se příliš nezúčastňují společenských akcí organizovaných LET Systémem.
Většinu skupiny "filantropů" tvořili lidé v penzi. Příslušníci této skupiny se často zúčastňují společenských akcí, 32% uvedlo, že se zúčastnili všech nebo většiny. Udržování životního prostředí bylo důležité pro 96% respondentů zařazených do této skupiny.
"Bohémové" ze všech čtyř skupin nejméně obchodují, 32% z nich neprovedlo za poslední tři měsíce žádnou transakci a 53% za stejné období nezaznamenalo přírůstek na svém účtu. Jejich účast na společenských akcích je mizivá.
"Zelení idealisté" zaznamenali za poslední tři měsíce nejvyšší přírůstky na svých účtech a zároveň 33% z nich uvedlo, že se zúčastnili všech nebo alespoň většiny společenských akcí. Z této skupiny je také nejvíce respondentů členem nějaké ekologické organizace.
Schraven (2000) cituje několik studií, které ukazují, že přes 70% členů analyzovaných (zejména evropských) LET Systémů podporuje levicové a ekologicky orientované politické strany. Toto číslo ve většině zemí vysoce převyšuje národní průměr vyjádřený ve volebních výsledcích. Také Williams (1995) dochází k závěru, že dominantní skupinou mezi členy LET Systémů jsou ekologicky orientovaní lidé hledající alternativu k současné ekonomice a lidé toužící po sociálně rovnější společnosti.
Členové českých a slovenských LET Systémů uváděli nejčastěji jako důvod pro vstup do LET Systému hledání alternativy současné ekonomiky a touhu zkusit něco nového. Také se jim líbil jeho místní charakter a důraz na komunitu. Při obchodování se snaží vzájemně podporovat, osobní vazby jsou mnohdy tak těsné, že část transakcí má podobu darů a na účty v LET Systému se vůbec nezaznamenává. Úroveň obchodování je však velmi nízká, aktivnější členové obvykle neprovedou více jak čtyři transakce za měsíc.
Tyto studie poněkud překvapivě ukazují, že ekonomické výhody nejsou dominantním motivem ke vstupu do LET Systému. Pokud už někdo do LET Systému vstupuje z ekonomických důvodů, nejsou jeho očekávání obvykle naplněna. Přesto tito lidé v LET Systémech zůstávají. To potvrzuje i úroveň obchodování, která je ve většině LET Systémů na poměrně nízké úrovni a někteří členové dokonce obchodují jen velmi zřídka.
Lidé si na LET Systému nejvíce cení těsných sociálních vazeb, které mezi sebou členové mají a často je motivem ke vstupu také snaha pomáhat jiným a poznat nové přátele. Kromě toho je výrazná část členů k účasti v LET Systému vedena ideologickými důvody, z nichž je hlavním motivem snaha nepoužívat státní peníze a dosáhnout místní soběstačnosti. To vede k vnímání LET Systémů jako ekologických organizací, za které se také některé z nich považují nebo jsou ekologickými organizacemi přímo zakládány. Neekonomické motivy účasti v LET Systému podporují jeho stabilitu. Vyplývají však z charakteru komunity, která daný LET Systém používá. Proto budou také s rostoucí velikostí komunity klesat.
Větší účasti nízkopříjmových sociálních skupin, které by mohly nejvíce těžit z ekonomických výhod, jež LET Systém poskytuje, brání obava o sociální dávky, které pobírají. Australská vláda tuto bariéru odstranila, což se projevilo ve větším zapojení nezaměstnaných a lidí s nízkými příjmy. Dá se tak očekávat, že v Austrálii bude vzrůstat význam ekonomických motivů zejména na úkor těch ideologických. Nicméně ve zbytku světa bude patrně nadále převládat ideologický charakter LET Systémů.
Verze pro tisk
Kontakt na autora